O plemeni a povaze Cane Corso

Povaha Cane Corso

Co píše standard: Ochránce majetku, rodiny a domácích zvířat.V minulosti se používal ke strážení stád a lovu velké zvěře.

Tato poměrně jednoduchá věta v sobě skrývá široké spektrum povahových vlastností plemene, které se utvářely po mnoho generací a to hlavně těžkou prací po boku svých majitelů a chlebodárců.

Pokud to tedy přeložíme do nanejvýš srozumitelného jazyka – cane corso byl vždy pes tzv. „k ruce“. Záleželo na tom, čemu se jeho majitel věnoval a jakou práci od svého psa zrovna potřeboval.

Narodil ses na farmě s dobytkem? Budeš svému pánovi pomáhat se stádem, usměrníš neposlušné kusy, ohlídáš je před útočníky, ostatní obyvatele dvora (husy, kachny, slepice) budeš tolerovat a s nevítanými škůdci (jezevci, liškami, divokými kočkami) si snadno poradíš.

Narodil ses majiteli vinic a polností? Budeš chránit pole a vinice před nezvanými návštěvníky, kteří by se chtěli na úrodě tvého pána obohatit.

Usmyslí si tvůj pán, že se vypraví s ostatními sousedy na lov? Nezalekneš se divočáka, medvěda ani vlka.

Při tom všem budeš ctít a chránit svého pána, jeho rodinu, dům a majetek.

Historie tedy formovala cane corso jako ideálního, spolehlivého, rodinného psa, věrného přítele milujícího svého pána a jeho rodinu.

Přizpůsobí se životu rodiny a bude plnit úkoly, které po něm budou vyžadovány. Může být využíván jako hlídač a obranář, stopař, záchranář, ale i jako pes lovecký.

Jeho využití jako rodinného psa je univerzální a právě proto má, co se týče výcviku, své limity. Jeho výkony a motivace se nikdy nebudou rovnat plemenům vyšlechtěným speciálně k určitým účelům a využití.

Cane corso je vhodné pro všestanný výcvik, ale nikdy z něj nebude nadupaný a přemotivovaný Německý ovčák nebo Malinois. To samé platí i v dalších oblastech sportovní kynologie a lidé s přehnanými ambicemi by mohli nevhodným výcvikem tomuto krásnému plemeni spíše uškodit.

Zkrátka, pokud si pořizujete psa, abyste se věnovali vrcholovému sportu, pořiďte si specialistu.

Pokud chcete psa, který vám bude tzv. „k ruce“, pořiďte si cane corso!

Standard plemene

Chceme vás informovat o změně standardů, která nastala k 1. 1. 2016. Kompletní znění je k dispozici zde (v anglickém jazyce).

STANDARD PLEMENE FCI c. 343 /12.03.1999/D

PŘEKLAD:
Antonio Morsiani, Dr. J.-M.Paschoud a paní Elke Peper
ZEMĚ PŮVODU:
Itálie
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU:
12.03.1999
POUŽITÍ:
Hlídací pes, obranář, policejní pes a stopař
KLASIFIKACE FCI:
Skupina II – pinčové a knírači, molossové,
švýcarští horští a salašničtí psi
Podskupina 2.2 – psi moloss. typu, horští psi
Bez zkoušek z výkonu.
CELKOVÝ VZHLED:
Středně velký až velký pes. Robustní, silný a mohutně stavený, přesto elegantní. Jeho jasné linie tvoří jeho plastický vystupující svaly.
DŮLEŽITÉ PROPORCE:
Formát psa je poněkud obdélníkový (délka přesahuje výšku). Délka hlavy dosahuje 36% kohoutkové výšky.
CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT (POVAHA):
Ochránce majetku, rodiny a domácích zvírat. V minulosti se používal ke strážení stád a lovu velké zvěře.
HLAVA:
velká a typicky molossoidní. Horní podélná linie lebky a tlamy poněkud konvergují.
MOZKOVNA:
Lebka: široká; v jarmových obloucích šírkou odpovídá délce nebo ji poněkud přesahuje. Konvexní přední část lebky se od cela smerem k týlnímu hrbolu výrazně zploštuje. Viditelná čelní rýha.
Stop: vyznačen
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: černá a velká se širokými otevřenými nozdrami na stejné úrovni jako nosní hřbet.
Tlama: zřetelně kratší než mozkovna (poměr tlamy k mozkovně je přibližně 1:2), silná, pravoúhlá, témeř stejně široká jako dlouhá. Přední okraj tlamy je rovný, boční linie tlamy jsou rovnobežné. Hřbet čenichové partie je z profilu rovný.
Pysky: horní pysk je středne dlouhý, lehce visí a překrývá dolní čelist, takže dolní okraj tlamy je při pohledu z profilu tvořen okrajem pysku.
Čelisti / zuby: Čelisti velmi široké, mohutné a zahnuté.
Lehký předkus. Kleštový skus je přijatelný, ale nežádoucí.
Oči: Střední velikosti, oválné, hledí přímo dopředu,
poněkud vystupují. Oční víčka dobře přiléhají k oční bulvě.
Barva duhovky co nejtmavší, závisí na barvě srsti. Pohled živý, pronikavý a pozorný.
Uši: trojúhelníkové, visící, se širokou základnou vysoko nad jarmovým obloukem. Většinou se kupírují do tvaru rovnostranného trojúhelníku.
KRK:
Silný, svalnatý, délkou odpovídá délce hlavy.
TRUP:
Délka trupu poněkud přesahuje kohoutkovou výšku psa.
Robustní a mohutné stavby, není však podsaditý.
Kohoutek: Výrazný, posazen výše než záď.
Hřbet: rovný, velmi svalnatý a pevný.
Bedra: krátká a pevná.
Zád: dlouhá a široká, lehce spadající.
Hrudník: ve všech třech směrech dobře vyvinutý, dosahuje až k lokti.
OCAS:
Nasazen dosti vysoko. U kořene je velmi silný. Ocas se kupíruje u ctvrtého obratle. V akci je nesen vysoko, nikdy však zatocený ani vzpřímený.
KONČETINY:
Hrudní končetiny
Plece dlouhé, šikmo uložené, silné osvalené.
Nadloktí silné.
Předloktí rovné, velmi silné.
Zápěstí a přední nadprstí: pružné.
Tlapy: kočičí.
Pánevní končetiny
Stehna: dlouhá a široká, při pohledu zezadu konvexní.
Lýtko: silné, není masité.
Hlezno: přiměřeně úhlené
Nadprstí pánevní končetiny: silné a šlachovité
Tlapa: poněkud méně kompaktní (oválnejší)
než u hrudní koncetiny.
CHODY:
Prostorný plný pohyb; klus vydatný; nejobvyklejším způsobem pohybu je klus.
KŮŽE:
Pomerne silná, spíše tesne priléhající ke tkáni podkoží.
OSRSTĚNÍ:
Srst: krátká, lesklá, velmi hustá se skromnou podsadou.
Barva: černá, olověně šedá, břidlicová, světle šedá, světle plavá (nažloutlá), jelení červeň, tmavé odstíny žluté;
žíhaná (žíhání na různých odstínech žluté nebo šedé základní barvy).
U žlutých psu a žíhaných psů černá nebo šedá maska, jež se omezuje na tlamu a nepřesahuje linie oka. Malá bílá skvrna na hrudi, na špickách tlap a na hřbetě nosu je přípustná.
VÝŠKA A HMOTNOST:
Kohoutková výška:
psi 64 až 68 cm
feny 60 až 64 cm
tolerance +/- 2 cm
Hmotnost:
psi 45 až 50 kg
feny 40 až 45 kg

VADY:
všechny odchylky od výše uvedených bodů se považují za vadu a závažnost takové vady by měla být posuzována v přísném poměru se stupněm odchylky.

VÁŽNÉ VADY:
vyslovený paralelismus nebo příliš vyjádřená sbíhavost linií tlamy a mozkovny; sbíhavost bočních linií tlamy.
částecná depigmentace nosní houby
nužkový skus; výrazný predkus
ocas: kroužkující, ocas nesený svisle
pohyb – neustálý mimochod i v klusu
velikost: nedostatečná nebo nadměrná velikost

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:
divergující horní linie tlamy a mozkovny
celková depigmentace nosní houby
výrazně konkávní hřbet nosu, konvexní hřbet nosu
podkus
částečná nebo oboustranná depigmentace očních víček, oči ruzných barev, sklenené oko, oboustranné šilhání
vrozená ztráta ocasu; vrozeně deformovaný ocas (kupírovaný nebo nekupírovaný)
srst středně dlouhá, nebo zcela krátká, srst tvořící praporce
všechny barvy neuvedené ve standardu; příliš velké bílé skvrny.